Snadno se dostanete do situace, kdy vás někdo při obsluze potěší jen tak a vy máte chuť mu dát „drobné“ navíc, nebo jen tak z náhlé a uvolněné euforie mu sdělit, jaký byl ochoten. Poděkovat za něco je totiž stále IN.
I když se to na první pohled nezdá, Češi jsou velmi vděční. Možná se měníme na nebezpečných a nepřátelských pouze při debatách o politice či na přeplněných silnicích nebo pokud máme jen tak dát někomu něco ze svého. V celém tomto uzavřeném světě však každodenně dochází k situacím, kdy se zamyslíme nad tím, že tato prodavačka v potravinách byla vlastně skutečně velmi milá a doporučila mi nekupovat meloun, protože je podle ní ještě málo sladký, starší pán pracující na čerpací stanici mi sám od sebe ochotně půjčil nový startovací kabel, když se mi pokazilo auto, uklízečka v nákupním centru našla mou peněženku a upozornila personál, aby mi ji tam nechali, dokud se po ni vrátím nebo když trpělivá kadeřnice podá bonbón mému synovi, který proplakal celé stříhání, ale s ní to ani nehnulo. Určitě i vy poznáte ten moment, kdy víte, že tito všichni to nedělali proto, že jsou v práci, ale proto, že prostě takoví jsou.
Výsledky analýzy hodnocení lidí prostřednictvím nezávislého hodnotícího systému Staffino ukázaly, že až 85% z více než 51 000 hodnocení jsou skutečně věcné a upřímné poděkování pro personál či poskytnuté služby. A ten zbytek tvoří nepříjemné zážitky. Je však pravdou, že jak pochvaly, tak i připomínky nejvíce směřovaly na ochotu a chování personálu. Pochvaly však možná pro někoho (a zpočátku překvapivě i pro nás) drtivě převažují.
Je třeba si uvědomit, že to není ani platem. Finanční motivace je velmi důležitá a nebudu tvrdit, že není. Hlavně, když se porovnáváme s ostatními státy EU, tak jsme na tom dost bídně. Jistě, vše závisí na zaměstnání a v některých kolektivech určitě fungují motivačně i společné výlety, akce, každoměsíční poplácávání po ramenou a zastánci budování soudržnosti a spolehlivosti různých zaměstnaneckých týmů budou tvrdit, že je to více než suché placení odměn. Pravdou je, že v dobře fungujících firmách lidé využívají i jiné formy odměn. Ale o motivaci někdy jindy.
Myslíte si však, že lidé, které jsem zmiňoval výše vydělávají hodně? Nebo, že nepříjemná až arogantní, řekněme například, úřednice bude najednou skvělá a ochotná, bude-li z ničeho nic najednou vydělávat nadprůměrně? Můžeme počkat dalších 20 let, než se výdělky jako tak přiblíží zbytku EU a uvidíme, jestli to bude mít vliv i na poskytované služby, ale co do té doby? Napadá mi použít výraz zlatá střední cesta, ale ani to přesně nevystihne pointu tohoto celého.
Vracíme se tak zase k prapodstatě – k povaze lidí. Když vznikal hodnotící systém Staffino, mysleli jsme si, že jsme dali lidem nástroj na nadávání. Po více než roce se mimořádně pozitivní poměr poděkování a připomínek vůbec nezměnil. Češi musí být podle této naší zkušenosti a množství hodnocení velmi dobrosrdeční. Je to překvapující nebo ani ne? Možná je to tím, že nejsou anonymní, ale není to jen o lidech, co hodnotí služby, servis či obsluhu, ale především o nezištné pomoci a ochotě těch hodnocených zaměstnanců. A těch případů je velmi mnoho. Možná je to šok, ale jsme převážně dobří lidé.
Věčně nadávající a negativistickí Češi mají zřejmě navenek jen takový image nedostupných lidí a jen pod vlivem nezodpovědných politiků, korupce a dalších tíživých celospolečenských okolností rádi sklouzneme do té pochmurné a někteří jedinci i do arogantní polohy. Něco se změní a už i do té doby drzý řidič na bavoráku vás s ochotou pustí před sebe z přiřazovacího pruhu a úřednice vám vždy vše ochotně vysvětlí i několikrát po sobě. Možná bude stačit postavit nové budovy a parky, případně rekonstruovat stadiony a změní se i lidé, kteří na nich do té doby s hněvem chodili. Je to zřejmě utopie a bláznivá teorie. Ale nic to nezmění na faktu, že za tu krátkou chvíli, co to čtete, lidé přes web či aplikaci Staffino poslali dalších 50 poděkování. A ne ledajakých, ale aby poukázali na ochotu konkrétních lidí, kteří pro ně něco milé udělali. A to se už opravdu počítá.