Podařilo se mu dát dohromady partu skvělých lidí, se kterými je podle něho radost pracovat. Tvrdí, že čím víc barů bude, tím bude i v Brně lepší prostředí, a právě pod pojmem konkurence vidí spíš podnik, který je provozovaný lidmi s nekalými úmysly. Manažer měsíce Jan Vlachynský.
Založili jste a vedete známý a oblíbený Bar, který neexistuje a v Brně máte ještě jeden podnik a to Super Panda Circus. V čem se liší a pro koho jsou určeny?
Bar, který neexistuje je ve své podstatě velmi klasický podnik z kategorie těch, kterým se kdysi říkalo „Americký bar“. Dnes už se používá spíše název „koktejlový bar“, v našem případě s notnou dávkou inspirace New Yorku. Super Panda Circus s BKN sdílí koktejlové zaměření, nicméně ve spoustě aspektů je to odlišný podnik. Oproti BKN je mnohem více autorský a experimentální, troufáme si tvrdit, že žádný podobný ve světě nenajdete. Určitě je klidnější a intimnější, vhodnější pro menší skupinky, možná ještě lépe páry, které se chtějí vydat do jiného světa. Pokud se týče druhé části otázky, mám trochu problém s odpovědí, takto totiž o našich podnicích zásadně neuvažujeme, nemáme „cílovou skupinu“. Respektive máme, ale jsou to všichni ti, kterým záleží na tom, aby jejich večer byl ten nejlepší, který můžou zrovna zažít, a my se jim v tom snažíme být nápomocni.
S Barem, který neexistuje se vám podařilo vytvořit koncept, který nedávno ocenil i prestižní New York Times. Máte vlastní pohled na to, jak by měl vypadat pravý bar?
Kdysi dávno jsme měli, ale brzy jsme tu představu ztratili, byla totiž zbytečně omezující. Jediné, co je důležité, je pohostinnost – to, co by mělo vyzařovat z každého, kdo v takovém podniku pracuje.
Čím jste se inspirovali? Byly to filmy, návštěvy v zahraničí či jste rovnou angažovali interiérových poradců?
Návštěvy v zahraničí, spoustu návštěv. S trochou nadsázky bych mohl říct, že jsme s Andrejem (spolumajitel), doposud utratili za pití víc než za cokoliv jiného. Legrační na tom je, že většinu drinků na takových cestách nedopíjíme, musíme být totiž v mentální kondici a zároveň stihnout obejít velké množství podniků v omezeném čase.
Na čem stojí služby ve vašich barech, na dobrých koktejlech, výběru alkoholu, na perfektní obsluze nebo na věrných zákaznících?
Snad na všem zmíněném, je to jedno velké puzzle. Nejzásadnější je ale určitě už výše zmíněná pohostinnost.
Kdo převážně tvoří naši klientelu? Studenti? Zahraniční turisté? Nebo stáli hosté?
Jsem přesvědčen, že každý dlouhodobě fungující podnik musí mít své štamgasty, pokud je nemá, tak je něco špatně. Nemusí to být vždy pouze ti, kteří chodí každý den či obden, velká část našich zákazníků k nám například chodí pravidelně, ale ne až tak často. Ale to důležité je, že se vracejí – to nám ukazuje, jestli jsme na správné cestě. Ale k Vaší otázce – stejně jako nemáme určenou cílovou skupinu, tak ani nijak zvlášť nesledujeme, co za typy lidí u nás zrovna jsou. V baru je to totiž jedno, tam jsou si všichni rovni, a my se tímto mindsetem zároveň vyhýbáme vlastním předsudkům.
Jak vnímáte konkurenci v Brně? Podle některých restaurací, kaváren a barů jste pojmenovali i své drinky. Proč?
Řekl jsem to už mnohokrát a rád to řeknu znovu – jediná konkurence je podnik, který je provozovaný lidmi s nekalými úmysly (vydělat za každou cenu bez ohledů na kohokoliv) a bez idejí, a přesto tam chodí lidé. Podniky, které to myslí dobře jsou naopak podpora toho, co se snažíme dělat – a čím víc jich bude, tím lepší prostředí bude i v Brně, což je pro nás dobře.
Co je pro vás jako manažera na vedení baru to nejtěžší?
Neumím odpovědět, takto bohužel nad svou prací neuvažuji.
Co každý den řeknete členům personálu, aby vše proběhlo bez problémů?
Vůbec nic, alespoň ne s takovým cílem. Problémy totiž přijdou každý večer, je v gastru (a vlastně jakémkoliv odvětví služeb) je to zkrátka přirozené. Důležité je, jak se k nim postavíme a čí zájem u toho máme na mysli. Mám štěstí v tom, že v našem týmu jsou lidé, kteří s naprosté většině případů upřednostní zájem hosta, a dělají to tak přirozeně, že je k tomu nemusím na denní bázi nijak speciálně motivovat.
Jak se vám pracuje se systémem Staffino a jak vám to pomáhá v byznysu?
Zatím se učíme, takže na hodnocení je ještě velmi brzy. Celkově se mi ovšem systém moc líbí.
Co vám hodnocení od zákazníků prozradili o vašich barech?
Spoustu pozitivních věcí 🙂
Zákazníci se v hodnoceních vyjadřují převážně k personálu a dost si ho pochvalují. Jako jste vy spokojeni s vaším týmem?
Velmi, kdybych nebyl, tak by asi bylo něco špatně. Samozřejmě máme spoustu témat, které řešíme a ve kterých se snažíme posouvat, ale celkově mám velkou radost z toho, že se tu nějakým záhadným způsobem podařilo dát dohromady partu skvělých lidí, se kterými je radost pracovat.
Abyste si udrželi dobrého barmana nebo servírku, co je nejdůležitější? Vzájemné vztahy či peníze? Jak se snažíte stmelit váš tým?
Máme velké štěstí v tom, že jsme nikdy nemuseli uvažovat nad tom, jak si někoho „udržet“. A trochu si myslím, že kdybychom museli, tak už je pozdě. Jistě, občas někdo prostě odejde, ale na tom není vůbec nic špatně, prostě to tak v danou chvíli mělo být. Všechno, co děláme v rámci týmu je ale zaměřené na růst, takže naše optika v tomto je úplně jiná, spíše uvažujeme nad tím, kam se kdo může posunout dál, i za cenu, že přestane dělat práci, kterou teď dělá. Je to vlastně takový neustálý progres všech jednotlivců, který potom ve výsledku způsobuje progres celého podniku, respektive podniků. Jasně, součástí toho je, že se snažíme všechny férově zaplatit a chovat se lidsky, ale to by mělo být snad přirozené v každé firmě.
Jaké jsou reakce vašich zákazníků na možnost hodnocení personálu?
Upřímně, žádné extrémně velké. Pár lidí to ocenilo, pár se obávalo toho, že je to bič na personál. A musím říct, že je chápu, protože pokud se s takovou zpětnou vazbou nepracuje velmi citlivě, může skutečně natropit hodně škody, respektive stát se tím pomyslným bičem v rukou někoho, kdo bič hledal. Nicméně takoví manažeři jsou naštěstí na úbytu, moderní firma funguje úplně jinak.
Požádali jste personál, aby si ptal hodnocení od zákazníků, nebo jaké jiné způsoby k tomu používáte?
Facebook a zmínku na účtenkách. Žádost o online hodnocení v osobním kontaktu mi přijde dost komická, ale nikomu jsem ji nezakazoval, možná to někdo dělá.
Co byste osobně uvítali, kdyby se objevilo v hodnoceních od lidí? Aby vám ukázalo to, co jste potřebovali vědět.
Přiznám se, že má motivace ke spuštění tohoto systému se moc netýkala toho, co já bych potřeboval vědět, ale co je dobré, aby slyšeli / četli jednotliví lidé, kteří dochází do kontaktu z hosty. Protože to je typ zpětné vazby, kterou jim z kanceláře můžu dát jenom těžko. Primárně se samozřejmě bude vždycky odehrávat na osobní rovině, kdy hosté sami v průběhu či po skončení večera danému barmanovi / barmance řeknou zpětnou vazbu, ale tato online volba je příjemným rozšířením palety nástrojů. A když se vrátím k Vaší otázce, a teď už se bavíme o zpětné vazbě obecně, tak je samozřejmě super, když je konkrétní a popisná, aby si její příjemce dokázal spojit, čeho se týká, a potvrdit si to, co mu funguje, případně nefunguje. Naštěstí musím říct, že tak ve většině případů skutečně zpětné vazby našich hostů vypadají.
Prosadili se již některé jejich podněty v praxi? Změnili jste něco na základě hodnocení od lidí?
Ne, prakticky ani nebyl důvod – tedy až na jednu připomínku, jejíž řešení je složitější a na němž jsme pracovali už předtím, než přišla.
Procházíte si s personálem tato hodnocení? Máte nějaké porady nebo setkání, kde se jimi zabýváte?
Ano, s jednotlivci, nemyslím si, že je to vhodné téma na jakékoliv porady či skupinové záležitosti.
Uvažoval jste už i nad odměnami za pochvaly od lidí?
Ne, a myslím si, že to je nejhorší možný způsob, jak naložit se zpětnou vazbou. Stejně jako v případě výše zmíněného „biče“ v případě negativních ohlasů i takové glorifikování těch pozitivních vede k zastínění pravé podstaty věci – a totiž, že každá zpětná vazba má zásadní hodnotu pro příjemce této zpětné vazby, a kdokoliv další by s ní měl nakládat pouze jako jakýsi prostředník, možná interpretátor, pokud je potřeba, rozhodně ovšem ne jako její přenašeč, a už vůbec ne emocionální.
Jsou pro personál hodnocení motivující?
Ano.
Co ještě chystáte pro své zákazníky? Nějaký další bar v Brně?
Ano, i když tentokrát to nebude jenom bar, ale čtyři podniky v jednom. Pracovně je nazýváme Čtyři pokoje, ale víc zatím prozrazovat nebudu.
Jaký máte nesplněný manažerský sen?
Spoustu, a snažím se k nim postupně propracovávat.
